Já znám verze perníkové chaloupky tyto- otec je pako, zapomene děti v lese. Děti sbírají jahody, myslí, že slyší otcovu sekeru, jdou dál a dál. Večer zjistí, že to byl kus větve, co ve větru narážel do stromu. Otec zavede děti do lesa, vyslán macechou. Pak buď děti vědí, že je tam chce nechat a značí si cestu nebo nevědí a zůstanou tam napoprvé. Dále verze s ježibabou a ježidědkem, tam zdrhnou a dědek je honí, v poli potká ženu (patrně duch zesnulé matičky) a ta ho zdrží a pošle špatně a verze, kdy je jen ježibaba, kterou šoupnou do pece. Ježibabu od ježidětka do pece nešoupnou, ta ho za dětmi přece pošle. Návrat domů- matka s otcem pláčou nad ztracenými dětmi, mají radost. Otec macechu vyhnal, protože se mu zastesklo po dětech a uvědomil si, že je mrcha. S mrtvou macechou verzi neznám.