Hm tohle je zajímavé. Já už se totiž pomalu blížím k pozici rodiče dospělého dítěte. A jsme modelový případ,nejsme chudí a dítěti pomoc do startu můžeme a asi pomůžeme, ale boháči nejsme.

Dobře, když se můžu válet na Bahamách, postarám se aby moje dítě mým vnoučatům nemuselo počítat jogurty. Tohle podepisuju a asi bych udělala. Ale když už by se dítě dostalo do ekonomického průšvihu, bylo by lepší pomoci hledat řešení i jinak než "jen" dávat peníze. To samozřejmě záleží na situaci.

A pak uvažuju dál. Oželím ty Bahamy a koupím jim auto, ale ne ojetou Fabii, ale nové a minimálně Octavii, když už nemám na Mercedes. Kde je ta hranice?