Kudlo - jako pěstunka mám dojem že to v sobě nemáš úplně dořešený

samozřejmě jsem si brali kluka proto, že jsme chtěli někomu pomoct, jistě - chtěli jsem třetí dítě, ale dvě naše by nám taky mohly stačit, takže to bylo s úmyslem mít víc dětí a někomu tím pomoct, to je normální, proto to většina pěstounů dělá a neočekávám žádný vděk, očekávám normální vztahy
Náš pěstounský kluk má svou biologickou maminku a když se v dospělosti rozhodne mít blíž k ní než k nám, bude nás to asi mrzet, ale dalo by se to pochopit, naším cílem bylo dát mu dětství a vychovat ho tak, aby to měl v životě jednodušší, než kdyby zůstal v DD

Až budou kluci dospělí, a je jedno který z nich, biologický nebo pěstounský, všichni dostanou to, co budou potřebovat my na to budeme mít - nikdo neví, do jaké situace se dostane, něktrý z kluků třeba bude rád za příspěvek finanční v době, kdy se mu narodí dítě, on přijde o práci, prootže mu bez varování téměř ze dne na den zavřou podnik (stalo se nám), jiný zase ocení pomoc s hlídáním dětí

a o pár let později třeba my s mužem oceníme, že nám přijedou posekat zahradu nebo nám vymalujou byt nebo co já vím, třeba nám zaplatí letenku do Kanady, kde v tu dobu bude bydlet a ukáže nám místa, kde to má rád a kam bysme se sami nedostali - prostě bych strašně moc chtěla, aby naše rodina držela pohromadě a pomáhala si, navzájem

ale přitom bych moc chtěla ještě jednu věc - aby ta pomoc fungovala nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi dětmi navzájem, a zase zdůrazňuju - vyrůstají spolu, neděláme rozdíly, takže když se do potíží dostne kterýkoliv z nich, ti dva ostatní mu pomůžou, budou si aspoň morální oporou navzájem, budou se o sebe navzájem zajímat - někdy i to stačí

Kudlo, neberu pěstounství jako něco, co dělámnavíc a nemusela bych, i když to tak je, ale nechci, aby to tak dítě vnímalo, chci, aby vnímalo co nejvíc to, že patří do rodiny, stejně jako biologičtí synové

asi je to tím, žes přišla do pěstounské rodiny v pozdějším věku, ale ti tví pěstouni to měli podle mě nastavený stejně jako já

ale neboj, taky jsem hrdá na to, že se obejdu co nejvíc bez pomoci kohokoliv, a budu hrdá, když se bez pomoci obejdou děti, ale co je to pomoc? jaký je rozdíl mezi pomocí a tím, že chci někomu udělat radost, usnadnit mu život - je to v tom, že si o to řekne nebo to sama poznám, dost malý rozdíl

a zatímco jeden vnímá, že je hrdý na to, že si poradí se vším sám, druhý má třeba pocit, že ho ten první nepotřebuje a přitom by tak rád byl užiteččný