Tak takové praxe znám z okolí hodně, máme i v nejbližší rodině, kde senior prodal dům a děti a vnoučata ho obklopili jako vosy. Postupně jim rozdal většinu a když si chtěl něco nechat na stáří, začalo vydírání, od Lucinka jde do školky a nemáme na kvalitní aktovku po nezvedání telefonů a psychologickou manipulaci. Ten starý muž se úplně rozsypal, když konečně všechno rozdal, návštěvy vnoučat a dětí stejně ustaly. Dokud měl peníze, tak vnoučata volala každý týden a předstírala zájem.

No a moji sousedi taky, dokud to šlo, podporovali děti, až kvůli nim prodali byt a teď žijí na chalupě, kde jim nezbylo na opravu a je značně zchátralá. Neviděla jsem, že by za nimi ty jejich děti jezdily.

To nejsou příběhy z TV NOVA, mám jich kolem sebe víc. Modely chování jsou dost podobné, peníze prostě lidi kazí. A co je zadarmo, toho si lidé neváží. Jsem dost poučená, nikomu nic nepřepisovat (nemovitost) a nerozdávat peníze plnými hrstmi, když člověk čas od času něco upustí, je to OK, ale nesmí to ta druhá strana automaticky očekávat. Chceme dětem investovat do vzdělání, budou-li o to stát, budou mít i možnost vycestovat do ciziny. A pak už se musí o sebe postarat a něco si vybudovat samy.