Lassie, kolik jí je roků? předpokládám, že kolem 10, začátek ouberty?

zkus jí to vynahradit, už nepotřebuje péči denně, ale třeba by ocenila, kdybys ji začla brát jako velkou, ne tím, že už se o sebe postará a tobě ješě pomůže s mladšíma, ale že je vlká, takže si spolu jako dvě ženský zajdete někam samy dvě, že budeš mít odpoledne čas jenom pro ni, ž e si jenom s ní zahraješ nějakou hru - nenápadně to zkus začít dělat, jednou za týden za dva, sanž se být jen s ní pár minut za den, já jsem to podobně řešila, když jsme si přivezli pěstouně, náš mladší to nesl těžce, přecejenom byl malý a najednou nebyl nejmldší ze dne na den, bez přípravy těhotenství, i když věděl, že to přijde, předrtavit si to nedokázal
a tak se nejstarší trochu taky odstrčil, abych to zvládala, ale když mi došlo, že je protoívný právě proto, že si říká o pozornost a důkaz toho, že se mezi náma nic nezměnilo, i teď, když je mu 15 a půl jdu za ním do pokojíčku, když je tam sám a jen tak si popovídáme o tom, co právě dělá, co bude dělat o víkendu, někdy co prožívám já v práci... je to potřeba
někdy mi dá najevo, že nemá zájem, to třeba nereaguje nebo odpoví něčím jako hmmmmm, to pak odejdu, ale to je málokdy, spíš když nemá čas, třeba přijdu, když se učí nebo si hraje na internetu a hrozí mu umlácení postavy :)
a ještě u nás dlouho fungovala jedna věc - manžel je minimálně jednu noc v týdnu pryč, a ještě loni se kluci střídali ve spaní v ložnici :) jednou malý a jednou velcí dva, to teda bylo už dsot náročný a moc jsem se nevyspala, ale potřebovali to, až na podzim usoudili ti dva velcí, že už k mamince spát nejdou a malý u mě spí každý týden :))
prostěš to byl takový náš rituál, tvoje dcera by něco takovýho ptořebovala možná taky, ale halvně vědět, e si uděláš čas jen na ni, aspoň těch pár minut téměř každý den