"proč je pro tebe tak zásadní, aby rodiče nedotovali dospělé děti."

počkej, ale to mě celou dobu špatně čteš , já přece neříkám, že by jim neměli nikdy nic poskytnout, ale že dosažením dospělosti se to přesouvá na bázi DOBROVOLNOSTI, a že jednou ze známek dospělosti je dokázat se postarat o vlastní potřeby. Obě strany toho klidně pro sebe mohou dělat hodně a je to velmi hezké, ale líbí se mi to je tehdy, když to dělaj hlavně proto, že CHTĚJ, ne proto, že MUSEJ (nebo mají pocit, že by měli, i když by se jim do toho nechtělo). A že si navzájem přiznávaj právo některý žádosti odmítnout, aniž by to jedna nebo druhá strana brala úkorně (třeba babička řekne, že nemůže pohlídat, protože ten večer jde do divadla, a dcera to bez dalšího respektuje - jsou i babičky, co by to divadlo v takovým případě odřekly. Případně kolik lidí si tu stěžuje, že prarodiče "ani děti nevezmou na prázdniny", případně "vezmou je JEN na jeden mizernej tejden", přičemž ti prarodiče už se na to třeba fyzicky nebo psychicky necítěj a maj na to právo)

(Pro jistotu znovu opakuji, že KROM TRAGICKÝCH OKOLNOSTÍ)

"Proč se tak bojíš závislosti na někom."

To je vcelku jednoduché - protože pokud na tom někom závisím, tak pokud budu případně se situací nespokojená, tak toho mohu změnit mnohem méně, než když si to můžu šéfovat sama.