No nevím s tím čtením, tak to jsme v rodině zase výjimky potvrzující pravidlo. Můj otec je průmyslovák, velmi schopný konstruktér, milovník historie a světové literatury všeho druhu. Bratři též průmyslováci velcí čtenáři, jo, začalo to Tolkienem a Prachettem.
Můj muž gymplák nečetl vůbec, ale on se vždy zajímal spíš o hudbu. Teď občas čte, ale nějak úplně jinak..., čte málo a byl odvázaný ze Zločinu a trestu nebo Vzkříšení. Je schopen číst některé stránky vícekrát, protože je to "napsané krásným jazykem", to já nedávám.
Prarodiče si udělali maturitu až ve středním věku na zemědělce, žili v pidivesnici a měli hezký rituál. Hezky se obléct, pak do knihovny a po knihovně do cukrárny, protože museli vyjíždět do nejbližšího města. Další prarodiče z vesnice měli pár tříd ZŠ, ale taky rádi četli a přenesli to na děti.