Nechce se mi vsecko cist.
Ziju 50 let v jine zemi a z toho jsem pracovala pres 40 let ve skole.
Tvoje otazka se tady zodpovida spis "jak dite reaguje na jesle v tak nizkem veku", nez "jaky maji deti k rodicum vztah".

Podle meho nazoru vztah k rodicum zavisi na tolika ruznych vecech, ze se to neda tak jednoduse zodpovedet. Mistni deti jsou vedeny k osamostatneni se co nejdrive, a na to nema vliv ani delka materske, ani vztahy mezi lidmi, ani kultura. Je to proste styl, a nerikam ani vychovy, ale styl, jak se tu zije. Neznamena to ani nahodou, ze samostatne deti prerusi padem 18 let veskere styky s rodici, ale stykaji se jako dospeli. Neocekavaji, ze jim rodice budou umetavat cesticku zivotem podporami na studiich, koupi bytu atd atd atd, s rodici maji normalni vztah.
Rodice se nepletou do toho, jak si dospele deti svuj zivot zaridi. Pubertaci nemaji potrebu rodicum lhat, protoze jim vetsinou nikdo nic nezakazuje a netresta je za to, ze delaji neco, co se rodicum nelibi. Maji svou zodpovednost.

Tady chci podotknout, ze to samozrejme takhle nefunguje na 100%, aby se opet nerozvinula debata o tom, jak nekdo zna nekoho a takze tohle neni pravda. Nebo ze se hned vidi, jaci jsou to frackove (=protoze se nechovaji jako "nase" Ceske deti a tak, jak je u nas zvykem =cili vsecko spatne, nase lepsi).

Tohle se neda jednoduse vysvetlit. Je to proste cele okoli, kde kazdy vidi, jak to dela ten druhy a prizpusobi se. Ze to funguje jinak neznamena, ze je to spatne.

Ze by deti zen "na materske" nebo v domacnosti byli chytrejsi nebo klidnejsi nebo cokoli jineho je taky dost myt. Spis jsou neotrkane v kolektivu, coz jim potom ce skole MUZE (! ale nemusi) byt na prekazku, kdyz ten kolektiv je stmeleny a deti vedi, co a jak.