S úklidem kvůli výletu jsem samozřejmě pomáhala, ale ona odnesla jednu hračku, pak meditovala o různých "důležitých" věcech, připomněla jsem jí, že tímto tempem to nestihnem, tak zas vzala jednu věc a zase se začala zaobírat něčím jiným. Trvalo to hodinu, nic neuklidila a když jsem byla důsledná a na výlet pak nešlo, tak to stejně pro příště nefungovalo jako motivace.
Znovu opakuju, ona se bez toho dozoru vypraví, i ten autobus vždycky nějak stihne, ale vynechá ty pro ni nepodstatné věci. Nevadí mi chybějící ponožky, neučesané vlasy, však je to její ostuda, ale vyčistit si zuby nebo zamknout dům považuju za důležité. Už nechala doma víckrát úkol nebo žákajdu, dostala poznámku nebo pětku, obrečí to, není jí to jedno, ale stejně je schopná to druhý den udělat znovu.