Děti před sourozencem chválím, doposud jsem nikdy nepřemýšlela jestli jim to vadí a jestli jednoho nechválím víc než druhého.

Vybavuji si, že jednou mi vadilo, téměř mě až urazilo, když přede mnou chválili někoho jiného. Sešli jsme se z několika firem na poměrně velké zakázce, kterou shodou okolností zadával manžel mé spolužačky. Pracovník z cizí firmy se ptal mého kolegy, jestli investora osobně známe. Kolega řekl že on ne, ale já ano. Ten pán se na mě otočil a řekl "on má velmi půvabnou manželku, že?" Ona tedy opravdu hezká je, ale mě to tehdy prostě urazilo. Na té schůzce jsem byla jediná žena mezi asi 5-ti chlapy, měla jsem ze sebe dobrý pocit, byla jsem upravená, nalíčená - a chtělo se po mě potvrzení, že jiná žena je půvabná. Ale podstatné je, že to žekl chlap, kdyby to řekla žena, asi by mi to nevadilo.