Kudlo,

mluvime o tom i o tom pocitu, to je to neprijemne, a co se honi hlavou... . Nejstarsi syn je 2.trida. Je to chytry kluk, na co sahne, to umi, k cemu se postavi to mu jde. Ale vybral si fotbal jako sportovni aktivitu. Je na nem videt, ze jeho mysleni je nekde jinde. Fotbal hraje strasne rad, moc ho to bavi. Jde mu to, ale fobalista nebude. Jednoduse, proste do te party nezapada, vybeha se, vyblbne se, kdyz mu trener rekne co a jak ma delat,udela to a udela to dobre, uspokojive. Je poslusny a cilevedomi, ale neni to talent! Vetsina kluku bezi a jde do mice hlava nehlava. Syn neni bijec. Vi, ze kluci kolem jsou lepsi, moc by si pral, aby mu to taky tak slo samo, aby se nebal vyrazit s micem hlava nehlava . Nevim, jestli je to dobre nebo ne. Ale chvalime ostatni, i jeho chvalime a i on sam umi uznat ze jsou tam lepsi. Mrzi ho to, ale vysvetlujem si, ze kluci hraji fakt hodne, on zase naopak prijde domu a ve strupnach sedne ke klaviru a hraje a hraje. Hraje dobre. Neni kdo vi jaky talent, ale v tom je treba oproti vrstevnikum lepsi a druhym je zase lito urcite, ze nejsou jako on .

Me samotne je nekdy neprijemne, hlavne ted v nove praci, kdy neustale slycham jak moje kolegyne je skvela a precizni a ma latku na kterou zafna jina spis nedosahne. Neni to prijemne, ale na druhou stranu, pro ni je to povolani prestiz. Cil! Hodne tomu obetuje! ...pro mne? Nechci se kvuli rodine zpet do oboru. Misto jsem vzala neb je dobre placene. Snazim se delat svou praci svedomite a dobre a i kdyz se snazim sebevic tak dobra jako ona nebudu. Pro me to vladtne neni tak strasne dulezite... . I kdyz me ty keci stvou a nekdy bych s tim sekla, vlastne ji to preji, to uznani. Ja mam uznani jinde, tam kde o nej vlastne daleko vic stojim a proto jsem "obetovala" karieru