Tak hlavně každý je jiný a každý potřebuje ke štěstí a preferuje něco jiného.

Pro mne třeba nebyla a není rodina klec, ale součást mého života a jsem ráda, že to tak bylo a je, jsem takový typ.
Další členka naší rodiny si primárně chtěla užívat, užívá si dodnes, nebo dnes spíš "užívá" - je jí téměř 40 a vhodní partneři jsou rozebráni (vhodného hledá cca od té 30tky).
Pak je tu taky otázka dětí a plodnosti, která se u žen věkem snižuje, začínat hledat partnera po třicítce se mi u ženy zdá už docela rizikové.

Ale prostě - ať si každý volí život podle sebe, sám si ho bude žít, sám nese důsledky. Všechno má své.