Náhodou, byl jsem teď s dětma 10 a 7 let na třídenním čundru údolím jednoho potoka, není tam ani turistická značka, i když schůdná cesta tudy vede, a okolní lesy jsou Bohem zapomenutý, i když to není žádnej zapadlej kout, kolem je normální osídlení a o pár kilometrů i rekreační střediska, severní Čechy ne moc blízko u hranic...

Svačina - třeba to někoho inspiruje: rozinky (ty musej bejt), anglická slanina a bramborový placky (těm na rozdíl od kupovanýho chleba vydržej chuť a konzistence, no a ze dvou placek a plátku slaniny se dělá sendvič, kam se hrabe ňáká blbá bageta). Sejra: zrovna měli v Kaufu zlevněný nějaký kvalitní tvrdý sejry, uzrálý, žádný ajdamy třicítky. Kdykoli se chce, sedne se a dá se sendvič nebo dva nebo tři a zajídá se sladkejma rozinkama, případně tím sejrem a je to fakt prima, navíc válet se u toho tam, kde tě zrovna napadne.

Koupali jsem se, kde se nám zachtělo, každej zákrut potoka byl jinej, i ty atrakce byly: z deseti metrů jsme viděli kojícího se koloucha (dobrou minutu, než mladej dopil a máma se s ním rozhodla lehkým krokem pomalu vzdálit), a asi deset minut jsme sledovali miliskující se zajíce. Asi z pěti metrů. Chviličku na nás dycky koukali, pak ona zavrtěla zadkem a poposkočila, on hravě za ní a hup, už vrtěl zadkem on, slez, a znova a znova. Pak už mu asi došla šťáva a definitivně odhopkali.