Aleno, když slyším, že dítě vypouští něco, co slyšelo ode měě, nereaguju a dám si pořádný pozor, abych to příště neřekla, jestli to vadí mně, vadí to jemu úplně stejně

jsou věty ,který nesnáším od mýho jinak úžasnýho muže a on o nich ví a už je neříká, musela jsem mu to ale říct, prootže sám na to nepřišel
děcko ti neřekne "nesnáším, když mi řekneš", už proto, že si to neuvědomí tak, aby to zformulovalo, zato se naučilo, v jaké situaci tu větu používá rodič a udělá to stejný

a naštve dospěláka úplně stejně :)

to je jako když přijde žalovat děcko ve škole "on řekl blbec" a já mu na to řeknu, že on to právě řekl taky, uvědomí si, že jen zopakoval něco, co slyšel, ale použil to stejný