"i kdyby je melo od matky, tak je proste proti rodici pouzit nemuze. Je to drzost. Rodic a dite nejsou ve stejnem postaveni a chape to uz predskolni dite natoz pubertak."

Aleno, kdepak. Důsledek toho, když si rodiče myslí, že jsou dětem nadřazení a mohou se k nim chovat hůře, než se mohou chovat děti k nim, je právě to, co tady řešíme. Tyhle děti vyrostou, začnou se dožadovat lidské důstojnosti a nastaví rodičům zrcadlo. Je to zrcadlo, ne drzost. Jako drzost to vnímá arogantní rodič, který je vůči obrazu/odrazu v zracadle slepý.

Máš pravdu, že rodiče a děti nejsou ve stejném postavení, že je v jejich vztahu jasná hierarchie. Ale nepleť si hierarchii s nadřazeností či falešnou autoritou. Hierarchie (a přirozená autorita) vyžaduje, ne vylučuje vzájemný respekt.

Několikrát mě v této diskusi upoutalo tvrzení, že toto si to dítě nemůže DOVOLIT. Vyznívá mi to, jakože je špatně, když dítě vyjádří to, co si myslí a cítí. Jako by myslet si o matce cokoliv nelichotivého bylo ok, jenom to neříkat nahlas. Vím, že jsem stále ještě dost naivní (i když čím dál tím méně), ale stejně mám za to, že podstata věci je důležitější než to, zda a jak je vyjádřena. Nebudu spokojenější matkou jen proto, že moje dítě mnou pohrdá potichu.