A ještě k tomu rodinnému nastavení - v mé rodině byli všichni skřivani. Pouze já jsem sova. To, že jde celá rodina spát v devět a usne opravdu neznamená, že ty usneš taky. Budeš ležet v posteli a zírat do stropu. Nebo si v hlavě vymýšlet příběhy - to jsem dělala celý život. Všude kolem tma, ticho, ostatní spí, ty nespíš. Neusneš.
My jsme se snažili synův spánkový režim upravovat odmalička, ale NEŠLO TO. On si klidně v těch devět lehnout půjde, ale nebude spát. Stejně jako někdo usne odpoledne a někdo ne. Nenaučíš se to, když organismus nemá potřebu spánku, tak to žádnou vůlí nebo rozhodnutím nezměníš. Můžeš to změnit leda tou medikací.
Ty pořád žiješ v iluzi, že jsou všichni lidé stejní. Až tak, jak si to myslíš, stejní zkrátka nejsou.