Teda rozhořívá se tady diskuze o přirozeném a medicínsky vedeném porodu.
Nechci rozebírat jaký postup je lepší, každý má právo volby ať už rodí doma, v nemocnici s epiduralem nebo bez...
Jen mám pocit, že nám utíká podstata věci: Porod podle mě není to nejhlavnější k čemu je podle mě nutné upírat zraky celého světa :) To nejhlavnější je to dané miminko. Pokud ho porodíte jinak, než jste si plánovaly (a mě to nakonec mrzelo dost dlouho také, i když to bylo neovlivnitelné), můžete mu svou péčí v následujících letech bohatě a milionkrát splatit to, co jste mu podle vašeho názoru při porodu neumožnily. Podle mě mu to pomůže mnohem víc, než porod to šera a klidu.
Vždyť podle zmíněného článku by jsme byli všichni neurotici. My jsme se rodili v porodnicích bez roamingu, často jsme ani nebyli kojení. Cítíte se být osobně touto skutečností nějak poškození?
Ano po porodu si asi každá z nás přemíláme co se stalo a co mohlo být lepší,psychiku máme také křehčí. Jsem pro to, aby si každý zajistil podmínky k porodu co nejlepší a jak mu budou vyhovovat, ale proboha ženou se nestanete porodem!
A co to vůbec přesně znamená být ženou s velkým Ž?