Navazuji na vedlejší diskuzi.

Já si pod tím představím holku, který nevadí "ušpinit si ruce" prací, netrvá na tom, že živitelem, nositelem tašek a přibíječem poliček musí být vždy muž, v průšvihu se nezhroutí, ale snaží se vymyslet řešení, neprovozuje žádné tanečky ala "krk který kroutí hlavou", ale jedná na rovinu a je obecně svému muži parťačkou, ale je si také vědoma své ceny a pokud jí něco vadí, tak nemá problém se na férovku ozvat a předpokládá a vyžaduje férovou odezvu.

Z diskuse mi ale skoro vyplynulo, že řada lidí za "holku do nepohody" považuje spíš tažného oslíka, který na sebe bez odporu nechá naložit veškerá břemena ostatních členů rodiny a ještě má komplex méněcennosti, že táhne málo, a nechá je, aby na ni byli hnusní.

Což mi připadá jako škoda a devalvace toho pojmu - "holkou do nepohody" v prvém slova smyslu se snažím být, v tom druhém mi to připadá spíš jako noční můra a určitě bych to "holkou do nepohody" nenazvala.

Jak to máte a vnímáte vy - jste nebo byste chtěly být "holkou do nepohody"?