Já, když o tom přemýšlím, tak asi úplně banálně si koupím jachtu, vychodím jachtařskou školu a čau mládí. V Penáči a sborovně už bych nebyla k zastižení. Děti bych si asi vzala s sebou společně s domácím učitelem a chůvinkou, čili by to musela být poměrně velká jachta, ale to holt bych pro ně udělala.
Kdyby mě snad přestala jachta bavit, tak velké křídlo v pěkné místnosti s vysokými stropy a okny, nekreknutý Sibelius na perfektním počítači se špičkovou zvukovou kartou, malinké studio a zvukař k dispozici.
A pak bych ještě chtěla cosi studovat, co bych zřejmě jako solventní klidně mohla.