Umami,
když ty čteš něco, co já vůbec nepíšu. Nebo si to přebíráš tak, jak to vůbec není myšleno.
Nikde jsem nepsala, že se to stát NEMŮŽE. Samozřejmě může. A dokonce o spoustě případů nějakého toho obtěžování nebo rovnou zneužívání vím, něco jsem zažila sama, něco zažili přátelé, rodinní příslušníci...
Na druhé straně jsem taky zažila velmi odlišné přístupy rodičů k tomu, jak o tom dítě informovat. A myslím si, že ze strašení a popisování právě těch "možných následků" typu trauma na celý život to trauma může vzniknout daleko spíš, než pokud informuješ věcně a neděláš z toho dramatizaci Shakespeara. Neexistuje žádný na 100% spolehlivý přístup, který by dítě ochránil před každým nebezpečím nebo jen nepříjemnou zkušeností. Ale vystresovat dítě tak, aby neuroticky těkalo po ulicích ve strachu, že za každým rohem číhá úchyl mi přijde jako ten úplně nejhorší.