Naprosto tě chápu. Ve mně by prostě bouchly saze a chovala bych se k synátorovi stejně, jako on ke mně. Ani únava nebo jiná indispozice ho přece neopravňuje k tomu, aby byl na rodiče nebo jiné dospělé sprostý. Že je dítě ho neomlouvá. Copak si rodič musí nechat všechno líbit a se sprosťákem neustále jednat v rukavičkách? Co když tomu rodiči nakonec rupnou nervy a skončí na psychině. Co pak bude miláček dělat? Skončí v děcáku a nazdar bazar, tam se s ním mazat nebudou.