Jeden moudrý starý učitel a celoživotní skaut tomu říká "paralýza vůle". Že to prostě je u pre-pubošů a pubošů normální stav. Oni by CHTĚLI, ale nedokážou se donutit.

Jeden z tipů, který si pamatuju, je rozkouskovat ten úkol na malinký kousky. Aby byli ochotní podstoupit jeden ten malej kousek, a pak si mohli zažít uspokojení z toho, že vynaložená vůle vedla k výsledku. A pak zas. Brát to tak, jako že ta vůle je sval a musí se na něj pomaloučku, jako po operaci. Klidně jim to tak podat. A posilovat vůli nejen školníma věcma, ale i službou jiným lidem, ve sportu, v běžných denních úkonech. Malinký kousky a vyhodnocení úspěchu.

On to dělal s těma skautama strašně pěkně, i když tam měl dost sociálně slabých a různě "divných" dětí.

Jenom tip - nepotřebuju vědět, že "to nejde"