Z+2,
myslím, že si nerozumíme.
Nevím, jestli je to "filozofie", možná jo, prostě pro mne není RADOST spojená s nějakou hmotnou věcí. Samozřejmě chápu smysl upřímně věnovanýho dárku, ale nepotřebuju ho, protože pro mne je větší radost to "nehmotné", dárek stojí mezi tím nebo je minimálně zbytnej.
Když to zjednoduším, tak jsou lidi, co se těší na dárky a lidi, co se těší na to, že se někým uvidí, že mu ten dotyčný věnoval čas a kus sebe. Já k té radosti zkrátka nepotřebuju mejdlo nebo čokoládu. Ale protože nejsem trubka a vím, že vztahy k dárkům jsou všelijaké, tak dítě tímhle způsobem vedu - on dává dárky rád, dává si na nich záležet, což má asi po mně, jeho otec je pravý opak, pokud jde o obdarovávání - to, že mně udělá radost něčím než hmotnou věcí ho opravdu nijak nepoškozuje, o to bych se nebála.