Kudlo,
tak jo, já to zkusím.
Když by mi syn nechal vytisknout a zarámovat nějakou svojí grafiku, tak je to dárek, kterej má smysl, i když by za to něco málo platil, ale podstatná věc je to, že by to splňovalo to, co člověk (nebo aspoň já) od dárku očekává jaksi "v obou směrech".
Když mi koupí šampon, aby učinil povinnosti zadost, tak je sice hezký, že na mně myslí, ale jsou to vyhozený peníze za něco, co už nenaplňuje ten druhej smysl dárku, tzn. překvapit nebo potěšit. U malýho dítěte bych to samozřejmě brala, u skoro dospělýho člověka je to už zbytečný.
Pro mně zbytečný, chápu, že to někdo může mít jinak a nepřijde mi to nijak "divný".
Zvlášť když vím, že syn dárky vždycky vybírá tak, aby udělal obdarovanýmu radost. No tak mně holt aktuálně dělá radost jinými věcmi, než jsou dárky.
Počítám, že až bude úplně dospělej a bude mít větší finanční možnosti, tak bude schopný mi koupit i dárek za peníze.