Nečetla jsem celou diskuzi, ale z toho, co jo, chápu, že ti nešlo o přímou pomoc, spíš o pochopení...je to ale hezké, že by ti tu tolik lidí pomohlo... Tohle žití v jednom s dítětem, je to náročné, když člověk musí pořád počítat...a nejen proto... znám, byla jsem se synem pár let v podstatě sama a pak i skutečně sama...měla jsem sice finančně tak nějak akorát (jsme celkem sk
skromní a hlavně, byl malý, školkový,takže to je o něčem jiném, pokud už máš dceru ve škole), že jsem se moc nebála, ale časově a tak nějak výchovně, nebo jak to popsat, to bylo hrozné.... byl ve školce od otvíračky po zavíračku, já pořád uhnaná... no, prostě - úplně tě chápu, že ti chybí spíš než ty materiální věci potřeba "nechat všechno chvíli na tom druhém"...
Držím palce, bude líp, uvidíš.
A co se financí týče, tak to si myslím, že je na tom tak, že musí dětem občas říct, "na něco peníze nejsou", i spousta kompletních rodin. I tady to občas prosakuje a kolem sebe vidím kdeco...i můj syn musí na koupení některých věcí čekat a některé věci prostě nebude mít asi nikdy...mladší mají hlavně nošené věci... prostě to tak je.
Drž se, zítra bude slunečněji