Co se dá sebrat na školní zahradě není problém asi pro nikoho.

Horší jsou ty věci, které bývají doma (někdy, u někoho), ale když nejsou, tak se fakt blbě sháněj, zvlášť mezi osmou večerní a osmou ranní. Některé se nedají samostatně koupit (nebo teda blbě a jen ve specializovaných obchodech), a takové by se špatně obstarávaly i hromadně - třeba ty prázdné krabičky od něčeho - navíc část půvabu věci je v tom, že každé dítě si donese něco trochu jiného.

Tyto "donášky" něčeho byly po celý první stupeň asi jediná "zátěž", kterou na mě jako rodiče základka kladla (DÚ děti neměly nebo o nich nevím), a ani by mi to nevadilo, pokud by to nebývalo z jednoho dne na druhý. Vždy by se to dalo najít v pohodě někde po širší rodině, u kamarádů, kolegů, v nejhorším koupit... ale prostě ne přes noc (to již v nepohodě), a my jsme často dokroužili po všech aktivitách dom až kolem té sedmé, večeře či jiné potřebné úkony, a pak došlo na tyhle roztomilé drobnosti...