Mishulo,

a jéje, plavání. To je problém, pokud není bazén v docházkové vzdálenosti nebo přímo ve škole, že kromě hodin tělocviku na to (na cestu tam a zpět a šatnu) padne dalších cca 20 hodin výuky. A ty chybí. Takže někdo to řeší tím, že to dohání domácími úkoly, ve škole se jen odvykládá a všechno procvičování je na doma : Nešťastné řešení, ale dost časté .

My letos odbyly plavání týdnem na Šumavě a bylo to navíc v těch podmínkách, co teď máme, to nejlepší, co jsme mohli udělat. Pro děti to tedy byl fakt záhul, 3 - 4 hodiny denně v bazénu, ale nemuseli k tomu nic jiného, i když jedna třída dokonce stíhala ještě i nějaké pěší výlety, ale teď fakt máme klid.

Zkus zjistit, jestli tahle nálož je jen po dobu plavání, nebo v tom hodlá učitelka pokračovat i potom. Pokud ano, tak jako jedna z možností, co chtít, je zadávání úkolů na týden, aby si to mohl každý rozložit podle svých možností a momentální situace. Další, co bys mohla chtít, ale neočekávám, že by ses dočkala, že dcera dostane pouze požadavek na to, co má umět, a na tobě bude, kolik času a práce tomu věnujete. Na tohle ale očkávám reakci, že "to by pak chtěl každý" a to nejde.

Jinak s úkolama je to dneska tak, že jsou v podstatě nevymahatelné, ale učitelé to dost odmítají a pořád se chovají tak, že dítě se prostě bojí úkol nepřinést.

Já třeba nepřinesený úkol neřeším, maximálně si ho dítě doplní další den, ale nevynucuju to, když látku umí, tak tuplem ne. Když neumí, tak mu jen připomenu, že kdyby si udělal(a) úkol, věděl(a) by, že to neumí a šlo s tím něco udělat (rodiče by pomohli, u mě ve třídě se na to mohu spolehnout v 99 %). Finýto. Pak dám ještě možnost se látku doučit a přijít za mnou, že si chce napsat opravu. Starou známku pak nepočítám.