Chápu tvoje pocity, hlavně ten "za co? toto mám za to, za všechno?", ale...
Je čas přistoupit k věci pragmaticky, střízlivě.
Na rovinu, moc trumfů v rukávu nemáš. Ten hlavní se chystáš vynést v nejbližší době: rozvedu se s Tebou, pak uvidíš, budeš čubrnět!
Bacha, co když na to čeká: fajn, miláčku, mám stejný nápad, zítra k nám přijde dr.Cimprlich a hodíme to na papír, víš ten z golfu.
Ne. Proč mu to ulehčovat? Posílal ti na konto X klacků na domácnost a ze dne na den je to X lomeno dvěmi? Tak ať podá vysvětlení. Zatím mám dojem, že on si dělá co chce a ty mlčky přihlížíš.
Pevně se posaď do křesla uprostřed vašeho domova a až se vrátí ze šichty, usmívej se. Ne bezmocně, jak ta slavná v Louvru, ale silně. Děti, i když dospělé, to uvítají.