V nabídkových katalozích mi vadí skladba nabízených knih, v katalozích je na několik kvalitních titulů hromada knih spíš podprůměrných, o spíš papírenském a hodně předraženém zboží ani nemluvě. Za určitý typ nátlaku to u dětí na prvním stupni považuji, pro dítě je těžké odmítnout, když si kamarádi taky objednávají. Občas jsme něco koupili, ale napřed jsme šli do knihkupectví nebo knihovny omrknout, co to vlastně je za knihu. Snažíme se vést dítě k tomu, aby si pořizovalo jen knihy, ke kterým se bude chtít vracet a které mají nějaké kvality - a aby si je prohlédlo dříve, než si je bude kupovat (my dospělí to děláme stejně). Zbytek si může vypůjčit v knihovně. Pro nečtenáře nebo děti, které si doma teprve budují knihovničku, může být katalog dobrá příležitost, jak přijít ke knize. U nás je problém spíš opačný - dětské literatury je několik plných knihoven, pokud se nechceme propadnout do sklepa, je třeba zvažovat, co pořídit a co raději jen vypůjčit.