V insolvenci je její muž, uz byl v te situaci, kdyz si ho brala. Dalo by se říct: Už hořela, kdyz jsem do ní lehal... Nechce především přijít o nemovitost, které je výhradní vlastnici, na jejíž koupí se zadlužila a která je v havarijním stavu. To by ji asi v insolvenci nemohlo zůstat.
Teď je onkologicky nemocná, tři měsíce to zvládla při práci, ted šla na nemocenskou a zaměstnavatel ji neprodlouzil smlouvu.
Partnerova insolvence prý v březnu končí, pokračoval by pak ve splacení závazků. Jeho příjem bude pak podobný mému, co jsem zjistila z insolventní rejstříku. Jenže já toho cloveka neznám, co o něm vím, je krajně nesympaticke, ani v této situaci si nedopouští cigara a zřejmě chlast. Příbuzná je nespolehliva kvůli osobnostním rysum, on není vůbec.
Ona sama odhaduje svoje potřeby na přežití zimy na 30 tisíc, reálné je myslim očekávat dvojnásobek. Vždyť mají navíc závazky k dohromady třem nezletilym dětem, které naštěstí nemají v péči. Já opravdu neberu sedmdesát, ani padesát, ani čtyřicet... A co mám, je důsledkem velké finanční opatrnosti. Dyť já nemám ani slušný hadry, ani boty.
Jenže oni jsou v prdeli úplně. Je mo z toho dilematu na nic.