17 let života se vryje pod kůži. Myslím, že je normální, když se k tomu člověk vrací ve snech.
Mně se často zdává o minulosti, o dětství, o lidech, které jsem třeba už desítky let neviděla nebo kteří už nežijí, o bytech, v nichž jsem dříve žila ... V mozku je to prostě všechno uložené a ve spánku, kdy člověk své myšlenky vědomě nekoriguje, se to tam nějak přetřásá