ačkoliv jsem vyloženě slavící typ a slavím radostně kdejakou blbinu (valentýn, halloween, 1. máj, den matek, otců i dětí, prostě kde co), silvestr mě nijak nebere, nemám ani tendence rozjímat, ani radostně jásat, nevidím nic zajímavého na tom, že od dalšího dne se píše jiná číslice na konci letopočtu (má to pro mne asi takový význam, jako konec měsíce)... nebýt toho, že muž to z nějakého (mně nepochopitelného) důvodu slavit chce, přemlouvám ho, aby si klidně něco smluvil s kamarády a nechal mě doma... bohužel to asi neklapne a buď někam půjdeme společně nebo budeme společně doma... vlastně ti tak trochu závidím klidný večer bez bujarého veselí, já bych si zalezla do postele (aspoň bych ulevila bolavým zádům), přitáhla bych si tam nějakou nějaké dobrůtky (sýr, olivy, parmská šunka), hrnek čaje a četla bych si