Jo a ještě u syna tím, že byl celkově napřed a navíc má i vysoké IQ, učitelka zcela ignorovala známky dysgrafie a dyslexie. Začali jsme napravovat až někde ve třetí třídě a popravdě se syn vlastně nikdy nenaučit psát pořádně psacím a zvykl si části textu prostě odhadovat dřív, než jsme mu mohli cvičením pomoci naučit se číst každé slovo - i to, které je na něj složité. Takže taky problém.

Fakt ne vždy je lepší nedat předčasně. Nechtěla jsem dětem "zkracovat dětství", ale stejně jsem jim to trochu zkomplikovala (hlavně synovi, i když on si to zatím nepřipouští - maturita mu dle něho nechybí). Na druhou stranu jsem dětem našla fajn základku, tak se tam aspoň nenudily a to dětství si protáhly maximálně (a škola se jim neznechutila).