Monty, připadá mi, že ten rok hraje roli právě na tom začátku (kde je to zde některými přispěvatelkami bagatelizováno - že nuda v první třídě nevadí), na druhém stupni je to dle mého úplně jedno, a pak u hodně vyspělých a jedinců (rozumově, sociálně) je holt těžké se ve 20ti přizpůsobovat roli studenta střední školy.
Dcera to zvládla, protože je povahy neprůbojné, spíše opatrné,
kdežto sebevědomý syn se spoutou nápadů plánů co počít se životem bez ohledu na obecné zvyklosti si připadal v 19ti jako středoškolák totálně mimo sebe. Svázaný, podřízený, zatěžovaný věcmi, kteé ho nezajímají, nepotřebuje je... Dle mého by ten rok "stačil" na to, aby stihl odmaturovat dřív, než bude tu rolí zcela zpruzen. Já jsem šla v 6ti a z osmičky na gympl, defacto jsem maturovala o dva roky dřív, než by měl on, a umím si představit, že to pro něj bylo fakt pozdě. Pro mě to tehdy bylo akorát, v prváku VŠ jsem tak nějak dospěla a začala mít (hodně) svou hlavu. Jemu se to stalo holt ve třeťáku gymplu...