Majáková,

já to mám nastavené tak, že z literatury a komunikační a slohové výchovy mají v těch prvních třídách prostě jedničku.

Já tyhle dvě části beru dost poctivě, využívám na tohle úžasně udělané pracovní čítanky a písanky Lili a Vili, plus pak všechny dovednosti používáme ještě u společného čtení (momentálně čteme Neználka), ale přijde mi úplně strašné jim to, co se učí a co je tak baví, kazit známkama.

Až na výjimky se předhánějí, kdo půjde přednášet, přitom do recitační soutěže se neženou, nejsou soutěživí (dokonce až na vybiku ani v tělocviku nechtějí soutěže), ale to přednášení je baví. A povedlo se mi naučit stoupnout před třídu (a dokonce i vystoupit na jevišti) dítě z rodiny, kde všichni trpí extrémní trémou a z mluvení před více lidmi mají panickou hrůzu. A jsem přesvědčená, že právě to, že tohle všechno neznámkuju, ale bavíme se tím a současně vyžaduju od první třídy odvádění co nejlepší práce, kterou dělají, tak že to opravdu k něčemu je.

Jinak pro představu, v první a druhé třídě je komunikační a slohová výchova prostě jen technika čtení a psaní, takže buď známkuješ krasopis a čtení, které je v těch začátcích závislé jednak na zralosti, což to dítě neovlivní, druhak na rodičích, kteří dohlížejí, což dítě opět neovlivní, nebo známkuješ motivačně (za všechno jednička), nebo prostě neznámkuješ a děti vedeš ke zlepšování se a ukazuješ jim cestu a učíš je překonávat problémy...no ale pak holt nemáš zásobník těch známek jako u té mluvnice....

No a literatura je o tom, že dítě pozná pohádku od jiných textů a jinak zážitkové čtení a naslouchání. Tam prostě není co známkovat nebo teda je, ale to už musí být dítě úplný mimoň, abys ho mmusela hodnotit hůř než výborně. Jo, někdy se tato část scvrkne na recitaci básniček, ale i v tom případě to buď kopíruje výsledky v tom ostatním (tedy zanedbané dítko většinou neumí ani ty básničky), nebo je to lepší než to ostatní. Pak jde tedy spíš o to, že se tomu dává malá váha

Já kdybych mohla, tak prostě neznámkuju ani tu mluvnici.