Rodila jsem v nemocnici v Kroměříži a na narození naší Kristýnky budu vzpomínat pouze v dobrém. Přála bych každé mamince porod, jako byl ten "náš". Oba s manželem jsme předpokládali, že u narození našeho dítěte budeme oba, ale vše bylo jinak. Do porodnice mě manžel dovezl před půlnocí, ale porodní asistentka poslala manžela domů, že to jentak nebude a ať se vyspí a přijede ráno. Porodní asistentka mě neustále přesvědčovala, aby jsem si lehla a měla sílu na porod.Já však trvala na svém a neustále jsem chodila po chodbě a časem se ke mně přidala i porodní asistentka, se kterou jsme našli společnou řeč o našich domácích mazlíčcích. Občas jsme si udělaly pauzu na masáž a zahřátí beder. Okolo 4 hodiny ráno se bolesti vytratily a nahradil je příšerný tlak. Sestřička se vyděsila a hned volala pana doktora a já telefonem budila manžela, aby přijel. A najednou na nic nebyl čas. Na porodní sál jsem doslova doběhla a po třetím zatlačení se naše holčička narodila. Když manžel dojel byla jsem já i dcera už v plné parádě a našeho "taťku" mrzelo, že to nestihl. Nikdo nemůže dopředu vědět jaký bude mít porod průběh, ale myslím si, že citlivý a ohleduplný přístup od personálu porodního oddělení by měl být v této době samozřejmostí. Samozřejmě, že porod bolí, ale záleží na okolí a jeho chování. Mně, díky skvělé péči, nechyběl u porodu ani manžel. Přeji všem budoucím maminkám, co nejpříjemnější prostředí a podmínky při narození Vašeho miminka.
Ilona