my řešíme spíš tón než obsah (vyloženě drzé řeči utínám okamžitě větou "mluvíš s mámou, ne kamarádkou", ví, že pokud by pokračovala, bude fakt zle), vadí mi když odsekává nebo po mně zařve, podle vlastní nálady to někdy přejdu, ale obvykle nasadím podobný tón a zeptám se jí, jestli spolu budeme mluvit takhle nebo normálně, zatím si vždycky vybrala, že normálně
ví, že mi může říct, když něco považuje za nefér (a pak to spolu probereme), ale její hormony po mně štěkat prostě nebudou