zefýr,
njn, když ono to samotné "na něj platí" je takový... divný.
Cítím v tom, jak rodič moc chce mít navrch a to dítě "ovládnout". I když to v tom být nemusí.
Já třeba nechci dítě ovládat a nepotřebuju mít navrch. Dokonce ani nechci, aby mne "na slovo poslouchalo". Pamatuju si, jak moje matka kvílela, jak je strašný, když v komunikaci s tehdy tříletým dítětem používám slova "prosím" a "děkuji", protože děti se přece neprosí, dětem se rozkazuje.