Když ono ani ty hříčky nemusej bejt bůhvijaká práce s jazykem, řekl bych, že stačí mít hlavu dobře nastavenou na rýmovačky a cvik, pak je to řemeslná výroba a žádný umění, pamatuju se z dětství na Sluníčko a Mateřídoušku, poctivě jsem je čet i s těma básničkama a mezi básničkama občas vykouklo něco zajímavějšího, ale jen občas. I báseň postavená na hříčkách musí mít víc rovin, verše jsou způsob, jak sdělit něco běžným způsobem obtížně sdělitelnýho, jak vyjádřit něco, co nejde přímočaře říct běžnou větou. I báseň postavená na hříčkách musí obsahovat nějakej protiklad. I ta dětská. Jinak je to rýmovánka, která se přečte a nic v hlavě nezanechá, nezabrnká na vnitřní strunu, vyšumí.