U nás zabírá "zlatá střední cesta".
Syn (15 let) na snowboard vyrazí rád a ochotně, na běžky už ho musím přitlačit. Chodit s námi do kina mu přijde trapné, exit game dá velmi ochotně. Občas ho nechám doma samotného i přes víkend, třeba jedeme na akci, kde jsou samé mladší děti a příště s námi ochotně jede na návštěvu s přespáním, kde hrajeme Aktivity. Ale nenutím ho vždy s zájmu zachování své vlastní duševní pohody. Koukat se celej den na otráveného puberťáka mě nebaví. Už třeba vím, že pěší výlety nemá rád, my je s mužem milujeme. Přechod Krkonoš se sluchátkama na uších dal