U nás je veselo, a to blivá nejsem. První dítě za školkový věk mělo asi bambilionkrát blicí virózu. Tím pádem ji měl bambilionkrát i manžel. Druhé ji za šest let mělo jen asi pětkrát, ale vynahrazuje mi to nemladší, která blije permanentně, i když je zdravá jak řípa. Přitom už jí příkrmy, tak bych si myslela, že to konečně přejde¨, ale ono nic. K tomu nám občas blijí kocouři (kterým teda nevyčítám, že to po mě nezdědili).

Přitom já sama jsem v životě zvracela jednou, když jsem byla s novorozenětem v nemocnici s čímsi nesouvisejícím a přinesli jsme si od starších dětských pacientů extra výživnou blicí nemoc, se kterou tam oni byli hospitalizovaní. Do té doby možná jako batole, což si nepamatuju a od té doby taky nic.