Jsem blivá, a čím jsem starší, tím je to horší. Jako dítě jsem musela sníst něco hodně ošklivého, aby to šlo ven. Dnes to jde spíš spodem. Pamatuju dva hrozné zážitky, oba po syrové zelenině (jsem masožravá). Mám dráždivý žaludek. V dospělosti mne natahuje při čištění zubů, při použití veřejných toalet, při narušení denního rytmu (brzké vstávání). Blila jsem před zkouškami na VŠ, myslela jsem, že tam ani nedojdu. Stačí, aby se o mne otřel někdo se střevní chřipkou a mám ji taky.

Rodiče ani sourozenci takoví nejsou, i když naši mají trávení také křehčí.

Naproti tomu jsem nikdy netrpěla kinetózou, s výjimkou jedné strašné cesty lodí, kde jsem to ale udržela (loď zeblitá už v přístavu, málem jsme nevypluli). Taky jsem nikdy neprodělala žádnou dětskou nemoc ani jsem nebyla nachlazená.