Přidat odpověď
Rozumím ti, na podobném principu vznikla naše manželská krize loni. Měla jsem pocit, že je všechno na mě, že všechno musím vymyslet, zařídit, rozhodnout připomenout. Prostě že nejsme partneři. Jak se to pořád opakovala a stupňovala, úplně jsem šílela. Příčinou byla moje nespokojenost, ale nakonec jsem byla tak protivná, že na mě ječel můj muž, že už to se mnou nevydrží, jak jsem hrozná.
Zkus něco změnit. Po troškách, napřed jednu věc, za měsíc další. Mně moc pomohly návštěvy psycholožky, už jsem se v těch pocitech, kdo komu co udělala a kdo za to může úplně ztrácela. Něco udělat musíš ty a snaž se udělat trochu radosti napřed sobě. Hodně štěstí.
Předchozí