O tom to celé je - že se hledají problémy tam, kde nejsou, místo aby se hledaly cesty, které jsou realizovatelné. Na Macochu se nejede, protože je to hrůza peněz, ale do Legolandu by se jelo, ač je to podstatně dražší, přičemž za cenu Legolandu by byly 2-3 různorodé výlety, tedy víc zážitků, více zábavy. Ale ona CHCE ten Legoland. CHCE ty předražené láhve, ač manžel nesouhlasí, a ač za jejich cenu by byl luxusní výlet pro celou rodinu a za čtvrtinovou cenu může koupit třeba láhev od Tupperware prověřené kvality. Jenže ona CHCE tyhle. Na procházku nebo výšlap se jít nedá, les není hned vedle za barákem. Dojet MHD na konec města je nerealizovatelný problém. Všechno, co ona sama nevymyslela, je problém, zkrátka musí být po jejím, jinak to nejde. Zlobí se na manžela, že ji kritizuje, ale ona s tím svým "já to chci takhle" není o nic lepší a dohromady to tímhle způsobem prostě nemůže fungovat.