Náš nejstarší, nyní devět a půl, byl taky poprvé na prázdninách u babičky v 18 měsících. Když jsme po týdnu přijeli, utíkal a brečel, bál se, že už bude muset jet domů. Ale babička je něco jiného, je to kus rodiny, je u ní jako doma. Na škol(k)u v přírodě nebo pobytový tábor ho nedostanem. Na přespání u kamaráda, to nevím, žádného takového blízkého nemá. Na druhou stranu je vždycky problém dostat ho z návštěvy domů, tak bychom ho někdy mohli někde prostě nechat . Ano, je to specifické dítě, ale jak už jsem psala, každé dítě je více či méně, tak či onak specifické. Já jsem rozhodně pro křehkou dětskou duši nelámat, jen opatrně obrušovat jako diamant.