Mám potěšení třeba z horské túry, jízdě na kole přírodou, bruslení po zamrzlé řece, plavání podél mořského pobřeží. Rozhodně ne z plavání v bazénu tam a zpět, běhu na kilometry, jízdy na kole typu "kdo dál a rychleji". Na to je specialista můj manžel, pořád nějaké závody.
Na zeleninovém salátu si nepochutnám, jím ho protože je to zdraví prospěšné. Mám kliku snad jen v tom, že mi nechutnají tučná masa a je mi po nich zle. Sníst pečené koleno, tak ho ještě tu noc uvidím znovu. Jídlo si hlídám, ale chutnají mi hlavně nezdravé věci, v těch se ale omezuji. Místo běhu chodím, tak 3x týdně 6-8 km hodně rychle. Těším se vždy, až to budu mít za sebou. Dělám to jen proto, abych se udržela štíhlá. Běh je pro mě nepřirozený pohyb, který mi způsobuje bolest, pokud se včas nezastavím, tak i nevolnost.
Jako máš to lepší, když tě baví zdravé věci, ale já se narodila jinak. Možná je to nějaká porucha, buď netvořím endorfiny nebo na ně nereaguju. Po chození mám místo příjemných pocitů hnusný pocit ulepenosti od potu a už ve sprše v duchu počítám, kdy zas budu muset celý proces opakovat. Když jsme někde na dovolené, tak je to fajn, ale rutina doma (myslím tím pořád max. 3 stejné trasy) mi vadí.
Ale jinak se mám fajn, nechci aby to vypadalo, že si stěžuju. Ovšem přirozené by pro mě bylo spíše se vyhřejvat na sluníčku, procházet se přírodou, kochat se a jíst buchty