Libiku,
aha, tím se to vysvětluje.
Douglas Adams je až takový velikán, že ho asi před třemi lety dobrovolně četlo i moje dítě, které beletrii poměrně radikálně odmítá a za celý život přečetlo asi tak pět knih dobrovolně a jednu (teda asi půlku), kterou mu přidělili ve škole.
A když už jsme odbočili, já bych dvanáctileté rozhodně podstrčila Bubáky pro všední den od Karla Michala, to je naprosto geniální kniha... i když to taky není horor.