Supermanko,

ano, to máš úplnou pravdu, proč by se měl člověk proboha snažit vycházet vstříc, pokud by to nebylo reciproční?

Ale stran toho "chlapskýho uvažování" - ono se tomu tak říká poměrně často (a vnímám jako nespravedlnost a nepoměr, že když se řekne o ženě, že má "mužský uvažování", tak se to bere jako poklona, kdežto když se řekne o muži, že má "ženský uvažování", tak je to málem urážka) - ale je to opravdu tím, že bych uvažovala "jako muž", když jsem ženská se vším všudy a uvažuju tak, jak je mi to přirozeý, nebo spíš tím, že je něco špatně s tím dělením?