"jenže Kudlo, to je tvůj pocit, interpretace. U nás by to fungovalo tak, že se dotyční rozhodnou podle svého a nikdo za tím nehledá žádné "buranství" atd. Dokonce se tím ani nikdo nebude trápit."

Lenko,

možná mluvíme o dvou odlišných situacích:

1. máš na výběr, zda oslava nebo závody, a zatím jsi nikomu nic neslíbila. Tam bych s Tebou zcela souhlasila, že se dotyční rozhodnou dle svého a oslava nemusí nutně dostat přednost, a také bych z toho v kůži toho kamaráda-oslavence nevyvozovala nic špatného.

2. situaci, KDY UŽ SES ROZHODLA a SLÍBILA jedno nebo druhé. Teprve porušení tohoto slibu jen z důvodu, že se mi později naskytlo něco "zábavnějšího", považuji za to buranství, o kterém mluvím. Stejně bych vnímala, kdyby NAPŘED slíbil tomu sportovnímu parťákovi ty závody A AŽ PAK by dostal pozvánku na tu oslavu - tam by měl zas dodržet slib vůči tomu parťákovi a odmítnout kamarádovi oslavu.

Už si rozumíme? Pokud je to tak, že se rozhodnu pro A, slíbím A a pak se naskytne možnost B, tak když řeknu "sorry, nemůžu, už jsem slíbil A", tak tam stejně jako Ty nevidím prostor pro to čímkoli se trápit, prostě už jsem slíbila a tím to hasne.