Šuplíku, to je fenomenologické vnímání světa. Jedna věc má pro tebe jiný význam, než pro mě. Mě překvapuje, že tebe překvapuje, že to má někdo jinak, než ty. To je snad jasný, že pro každýho to má jinou konotaci ne ?

Škoda, že z toho hned usoudíš, že učitelské povolání je devalvováno. V mých očích není ani náhodou.

Zajímalo by mě, co je to, čím ztrácejí podle tebe učitelé úctu. Ano dřív byl učitel a lékař PAN někdo. S ním se nediskutovalo a když se zlobilo, dítě dostalo rákoskou. Ještě za mě dostal můj spolužák před celou třídou na holou. A rodiče by si netroufli protestovat. To je ta úcta ? Fakt, že se nediskutuje, že je svaté, to co učitel či lékař řekne ? A nedejbože nesouhlasit s doktorem, že jo. Dneska je jiná doba a je to dobře. Některá povolání berou parnerství jako ztrátu úcty. Já spíš beru jako ztrátu úcty to, že učitelé jsou tak málo placení, přála bych jim dvojnásobek i víc.

Ne nejvíc miluju a mám v úctě paní učitelku mého syna, která ani nemá vysokou školu (stále ji studuje). Zlatem bych jí zasypala. To s titulem a oslovováním nesouvisí.

Mimochodem jsem Magistra. Všichni mě tak oslovují. MOje magistra není o nic horší než tvoje magistra (pokud tedy nemáš jiný titul). Tím, že si na to člověk hodí nějaký titul profesor nezměníš to, že jsi studovala pět let a neudělala jsi navíc doktorát, dizertačku, habituaci a profesuru.

Obě jsme na ni dřely. Je to dobrej titul, nevím, proč by mě to mělo urážet, když mě tak někdo oslovuje. Dřela na ní i ta lékárnice, to je mimochodem taky těžká škola. Říkat, že magistra patří jen do lékárny je pro mě předsudek.

A jsem stará jako Metuzalém, možná budeme stejná generace.